O větrných elektrárnách koluje několik mýtů. Víte, jaké jsou ty nejčastější?

Argumenty proti větrným elektrárnám se omílají stále dokola. 

• Občané upozorňují na hlučnost a změnu rázu krajiny.
• Politici se odvolávají na nevhodné podmínky.

Pojďme se tedy podívat, zda se skutečně jedná o argumenty, které je zapotřebí brát vážně, nebo jen o mýty, které lze snadno vyvrátit.

Jsou větrné elektrárny hlučné?

Hlučnost je obava číslo jedna, která se vybaví každému, kdo se dozví, že v jeho okolí se bude stavět větrná elektrárna. Nutno ale podotknout, že od prvních větrníků z 90. let uběhla dlouhá doba a technologie šly dopředu. 

• Nahoře u lopatek se hlučnost pohybuje kolem 100 decibelů.
• Pod samotnou elektrárnou je ale zvuk mnohem tišší. 
• Zhruba 350 metrů od větrné farmy dosahuje hlučnost 40 až 60 decibelů.
• Půl kilometru od elektrárny se zvuk snižuje na 38 decibelů.

Hluk od frekventované silnice se pak pohybuje k 80 decibelům, o přílišné hlučnosti větrné elektrárny tedy nemůže být řeč. I přesto je ale důležité, aby vždy před stavbou větrníku byla vyhotovena akustická studie, na hlučnosti se totiž podílí i řada vedlejších faktorů jako:

• krajinný ráz,
• povětrnostní podmínky,
• typ elektrárny.

Poškodí větrná elektrárna přírodu?

Řada lidí odmítá větrnou elektrárnu z důvodu nevzhlednosti, proto se výstavba větrné farmy neobejde bez studie, jejímž cílem je posoudit, jak daná stavba ovlivní životní prostředí a krajinný ráz. 

Na druhou stranu větrná elektrárna nemusí být nic trvalého, pokud bude po čase odstraněna, nezanechá za sebou spoušť jako například:

• logistické sklady,
• dálnice,
• jaderné či uhelné elektrárny,
• těžba.

A ani pro ptactvo není větrná elektrárna nijak nebezpečná, ptáci se dokážou vrtulím bez problémů vyhnout.

Jsou v Česku pro větrnou elektrárnu vhodné podmínky?

„V České republice nejsou pro větrné elektrárny vhodné přírodní podmínky,“ tvrdí řada odpůrců. Ano, na severské přímořské státy sice nemáme, ale podle studie Ústavu fyziky atmosféry AV ČR je na území naší země téměř 13 000 vhodných míst pro výstavbu větrných elektráren. A o jakých lokalitách je řeč?

• Českomoravská vrchovina
• Západní část Jihomoravského kraje
• Nízký Jeseník v Moravskoslezském kraji
• Krušné hory
• Doupovské hory
• Drahanská vrchovina